Hollar, Václav

Václav Hollar

* 1607 Praha – ✝ 1677 Londýn

Životopisná data

 

1607

Václav Hollar se narodil 13. července na Novém Městě pražském v Soukenické ulici č. p. 1195 jako jeden ze tří synů správního úředníka Jana Hollara z Práchně a Margarety rozené Löwové z Löwengrünu a Bareytu.

 

1613

Umírá Václavova matka. Otec se podruhé žení.

 

20. léta 17. století

Mladý Hollar se pravděpodobně dostává do okruhu žáků Aegidia Sadelera (1570–1629) či případně dalších rudolfínských mistrů.

 

1626

První datované Hollarovy kopie děl Albrechta Dürera a pražské veduty vykazující rytecké školení.

 

1627

Václav Hollar opouští Prahu a odchází do Německa.

 

1627–1630

Od listopadu 1627 působí ve Stuttgartu. Roku 1629 odjíždí do Štrasburku, kde pracuje pro nakladatele rytin Jacoba van der Heydena, u něhož vydává řadu pohledů na město a okolní krajinu, včetně rytin dle vlastních návrhů. V téže době podniká krátkodobou cestu do Kolína nad Rýnem a zpět.

 

1630

V Praze umírá Hollarův otec.

 

1631–1632

V tomto období nejspíše odjíždí do Frankfurtu nad Mohanem, kde získává místo u významného mědirytce, nakladatele a obchodníka Matthaea Meriana staršího. Pracuje zde spolu s dalšími rytci jako anonymní umělec na rozsáhlých topografických cyklech a knihách s mapami a vedutami evropských měst.

 

1632–1636

Živí se jako samostatný umělec v mnoha nakladatelských domech v Kolíně nad Rýnem. Mimo jiné působí v grafické dílně Abrahama Hogenberga nebo Gerharda Altzenbacha. Podniká různé cesty po Německu i vzdálenějších místech. Roku 1632 navštěvuje Mohuč a v roce 1634 pobývá určitou dobu v Nizozemí, které velmi inspiračně ovlivnilo Hollarovo krajinářské pojetí u mnoha jeho leptů a kreseb. Téhož roku se vrací do Kolína nad Rýnem přes Frankfurt. V roce 1635 vychází u Hogenberga cyklus 24 leptů z Hollarových cest pod názvem „Velmi pěkné obrazy několika míst“ („Amoenissimae Aliquot Locorum … Effigies“) vytvořených podle vlastních kreseb z let 1627–1634. Roku 1636 vychází soubor předloh pro kreslíře „Cestovní skicář“ („Reisbüchlein“) obsahující portrétní studie různých umělců včetně Hollarových kreseb.

 

1636

V Kolíně nad Rýnem se poznává s Thomasem Howardem, hrabětem z Arundelu, anglickým vyslancem, který vedl diplomatickou misi k císaři Ferdinandu II. Vstupuje do jeho služeb jako kreslíř výpravy. Cestuje s ním Německem po Rýně a Dunaji do Vídně, přes Moravu do Čech, kde se jeden týden v červenci zdržuje v Praze. Následuje cesta do Řezna, kde během tříměsíčního pobytu u dvora získává od císaře erb s predikátem jeho matky. Z cest pochází řada kreseb krajin a studií, které byly jako lepty vydány v pozdější době.

 

1637

První období Hollarova pobytu v Londýně v Arundelových službách, kde graficky zpracovává rozsáhlé umělecké a přírodovědné sbírky, umístěné v renesančním paláci u Temže. Zároveň pracuje jako samostatný umělec na řadě anglických vedut a portrétů.

 

1641

Vydává cyklus ženských postav jako alegorie čtyř ročních období. V červenci se žení s miss Margaret Tracy, komornou lady Arundelové, s níž má pak dvě děti. V témže roce se pravděpodobně setkává s J. A. Komenským v jeho exilu.

 

1642

Hrabě Arundel se vzhledem k diplomatickému poslání v Nizozemí stěhuje se svou rodinou a částí sbírek do Antverp. Hollar zůstává v Londýně a vstupuje do služeb vévody z Yorku, pozdějšího krále Jakuba II., jako jeho učitel. Vydává sérii „Theatrum Mulierum“, další krajinářské cykly a dvě knihy emblémů. V Anglii naplno propuká občanská válka.

 

1644–1652

Hollar odchází z revoluční Anglie za hrabětem Arundelem do Antverp, kde pokračuje v dokumentaci jeho sbírek. Dostává se do kontaktu s nizozemskými umělci a nakladateli. Pracuje například pro Hendrika van der Borchta, J. Meyssense nebo F. de Witta. Již v roce 1646 umírá hrabě Arundel na cestě po Itálii. I v Antverpách Hollar pracuje na leptech s námětem londýnských pohledů podle svých kreseb. Zabývá se studiemi rukávníků a vytváří cyklus dvanácti grafik s holandskými obchodními a válečnými loděmi.

 

1652

Hollar se vrací zpět do Anglie, kde setrvá až do své smrti. Po návratu je na krátký čas uvězněn v Hicks Hallu, odkud je osvobozen na přímluvu svého nového mecenáše sira Williama Dugdalea. V tomto období se zabývá především ilustracemi pro knihy Johna Ogilbyho a Williama Dugdalea, který vydává třísvazkové dílo „Monasticon Anglicanum“. Dále vytváří řadu map.

 

1665

Londýn postihuje morová nákaza, které podléhá jediný Hollarův syn James (jeho žena umírá již dříve). V témže roce se podruhé ožení s Honorou, které se ujímá během morové rány, a s níž vyžení několik dětí.

 

1666

Londýn zasáhne katastrofální požár. Hollar vydává lepty s pohledy na Londýn z období před i po požáru. Jednadvacátého listopadu obdrží od krále titul „Scenographus regius“. Vytváří grafiky s náměty námořní bitvy mezi holandským a anglickým loďstvem.

 

1667

Hollar žádá krále o finanční podporu.

 

1668–1669

Jako královský scénograf se Hollar přidává k dobrodružné expedici do afrického Tangeru. Kreslí pohledy na anglickou pevnost a na Gibraltarskou úžinu. Na zpáteční cestě z Tangeru do Cádizu loď stěží vyvázne z přepadení piráty. Po návratu opět pracuje na cestopisném díle pro Johna Ogilbyho.

 

1672

Cestuje po severní Anglii a kreslí stavební památky pro třetí díl svazku Williama Dugdalea „Monasticon Anglicanum“. Zpracovává kresby německých měst ze třicátých let do grafické podoby.

 

1677

Václav Hollar umírá 25. března. Jako katolík je pohřben při kostele svaté Markéty ve Westminsteru.

 

Díla autora

Václav Hollar - Margareta Lemonová, podle Anthonise van Dycka Václav Hollar - Vévodkyně z Lenoxu, podle Anthonise van Dycka Václav Hollar - Labutě Václav Hollar - Dobrá kočka, která nemlsá Václav Hollar - Šalamoun a královna ze Sáby, podle Hanse Holbeina Václav Hollar - Pallas, podle Adama Elsheimera Václav Hollar - Chameleon, bajka s holandskými verši Václav Hollar - Ježíšek a Jan Křtitel jako děti, podle Pietra van Avonta Václav Hollar - Hra pěti dětí, podle Pietra van Avonta Václav Hollar - Sedm amorů tančících v kruhu, podle Pietra van Avont